Kometa Pons-Gambart se vrátila
Příběhy komet jsou různé, zajímavý je například historie ztracené komety Pons-Gambart. Tu bylo možno pozorovat naposled v roce 1827. V době objevu kometa nevzbudila přílišný zájem, byla povážována za dlouhoperiodickou kometu. Až v roce 1917 byla spočtena dráha komety s poměrně krátkou periodou mezi 46 až 64 roky. Přesnost dráhy neumožňovala její znovuobjevení v dalších návratech, přestože se objevily možné historické záznamy o kometě pozorované v roce 1110 a při propojení drah komet se objevil i objekt s neznámou drahou v roce 1239. Je vidět, že tato kometa může být v lepších návratech vidět i pouhým okem.
Nebyla objevena až do včerejšího dne, kdy se na stránce s objevy potenciálních blízkozemních objektů objevil objekt s označením SWAN12B. Jasnost objektu byla kolem 11 mag a je zřejmé, že se jedná o kometu. Po 39 hodinách pozorování spočetl Maik Meyer z 21 pozic předběžnou dráhu komety. Podobnost dráhy s kometou Pons-Gambart bije do očí.
Snímek objektu SWAN12B od Andrese Chapmana
Kometa C/1827 M1 (Pons-Gambart)
21. června 1827 byla objevena kometa, nezávisle na sobě ji objevil Jean Luis Pons (Florencie, Itálie) a Adolf Gambart (Marseille, Francie). V této době neexistovala metoda jak zjistit jasnost komety a tak je odhad jasnosti mezi 5. a 6. magnitudou jen hrubý odhad. Pohybovala se rychle na sever, když 5 dní po objevu dosáhla maximální deklinace +83°. Další pozorování komety přišlo ze dnů 5. a 6. července za úplňku. Naposled ji spatřil opět Pons, přesně měsíc po objevu - 21. července 1827.Krátké období viditelnosti komety vedlo k výpočtům pouze parabolické dráhy, periodicita byla neznámá až do roku 1917, kdy se dráhu snažil spočíst S. Ogura. Ten spočetl možnou dráhu komety, která by se měla vracet každých 64 let (ale s nejistotou +/- 10 let!), případně alternativní dráha s periodou 46 let, která ale hůře odpovídala změřeným pozicím. Dalším kdo se pokusil spočítat dráhu komety byl S. Nakano, který byl již vybaven výpočetní technikou, jemu vyšla dráha komety s periodou 57.5 roku. Opět s nejistotou +/- 10 let.
Zajímavé vyšetřování dráhy této komety provedl v roce 1979 I. Hasegawa. Ten prověřoval možné spojení komety Pons-Gambart s kometou C/1110 K1. Ta byla nalezena v archívech Čínských a Korejských astronomů z 12. století. Astronomie v Číně a Koreji má hluboké kořeny a pozorování provedená tehdejšími astronomy mají nečekanou přenost. Díky nim je např. možné sledovat návraty slavné Halleyovy komety do roku 239 před naším letopočtem! Použitelné historické záznamy z Evropy začínají až v 16.-17. století. Hasegawa z těchto pozorování získal tři pozice komety a spočtená dráha téměř odpovídala dráze komety Pons-Gambart. Při uvážení, že se jedná o jednu kometu byl v archivěch objeven objekt s neznámou dráhou v roce 1239 a který mohl být také tato komety.
Objev objektu SWAN12B
29. listopadu byl objeven neznámý objekt, dle onačení lze hádat, že byl objeven na snímcích přístroje SWAN na palubě sondy SOHO určené k výzkumu Slunce. První snímky potvrdily, že se jedná o kometární objekt s jasností kolem 12 mag. Po 39 hodinách spočetl první dráhu komety Maik Meyer:Vzdálenost v perihelu: 0.8197 AU
Argument perihelu: 18.1°
Výstupný uzel: 320.2°
Sklon dráhy: 136.7°
Když porovnáme dráhu s poslední drahou spočtenou Nakanem a Hasegawou vidíme neuvěřitelnou podobnost!
Vzdálenost v perihelu: 0.8052 AU
Argument perihelu: 19.4°
Výstupný uzel: 320.4°
Sklon dráhy: 136.4°
Znamenalo by to, že jsme kometu minuli v roce 1889 a 1951 při periodě 61.8 let a nebo v letech 1873, 1920 a 1966 s periodou 46.4 let. Na přesnější dráhu si budeme muset ještě počkat. Co lze už ale odhadnout je jak bude kometa v současném návratu viditelná.
Bohužel pro nás není zrovna nejpříznivější. Nejblíže Zemi proletěla několik dní před objevem a to jen o trochu blíže než 0.9 AU daleko. Navíc byla hluboko na jižní obloze. Přísluním by měla projít v druhé polovině prosince, když bude prakticky nepozorovatelná jen nedaleko od Slunce na obloze. Od nás bude vidět až od poloviny ledna příštího roku, kdy bude velice rychle "šplhat" na severní oblohu a slábnout. Opět se začne přibližovat k Zemi a v druhé půlce března se přiblíží na 1.3 AU. Tou dobou bude z našich končin vysoko na obloze, téměř v nadhlavníku v druhé polovině noci.
Jak to bude s jasností komety lze jen těžko říct. První pozorování uvádí jasnost kolem 12 mag, to by znamenalo že je mnohem slabší než v roce 1827, ale astrometrická pozorování nemívají vhodnou přenost pro měření jasnosti. Pokud by kometa měla podobnou jasnost jako v roce 1827, mohla by na naší obloze v lednu vyjít při jasnosti 9 mag a pak zvolna slábnout k 12 mag do konce března 2013.